Nový výzkum Univerzity Palackého a O2 Chytré školy ukazuje, jak čeští učitelé vnímají digitální technologie, jak se v této složité oblasti orientují či zda jsou digitální technologie ve školách využívány bezpečně.

Jak se učitelé v oblasti technologií orientují? Jak jednotlivé technologie využívají? Jak sami sebe ve vztahu k technologiím hodnotí? Jak technologie vnímají a jaké jsou v používání technologií rozdíly mezi jednotlivými stupni? Níže přinášíme zajímavé závěry výzkumu.

1. Email pro komunikaci přetrvává.

V rámci komunikace s žáky učitelé nejvíce využívají e-mail (81 %), webové stránky školy (53 %) či SMS/MMS (31 %), stále více jsou ale ke komunikaci využívány různé druhy messengerů a sociálních sítí. Podobné pořadí panuje i v případě využívání digitálních technologií pro komunikaci s rodiči žáků.

Drtivá většina učitelů potvrdila, že používá školní informační systémy. Dominantní je systém Bakaláři, který využívá téměř 60 % učitelů (59,08 %), následuje jej systém Škola OnLine (11,78 %) a Edookit (6,65 %). 85,77 % učitelů se ke školním informačním systémům kromě školy připojuje také z domova.

2. LMS se používá více na středních školách (60 %), na základních školách je to o 20 p.b. méně.

LMS (learning management systems, systémy pro řízené vzdělávání či systémy řízeného vzdělávání) používá méně než polovina respondentů (41,52 %). LMS více využívají učitelé středních škol – jejich využívání potvrdilo 59,97 % oslovených učitelů působících na středních školách. Na základní škole se LMS využívají pouze v omezené míře (jejich používání potvrdilo 34,19 % učitelů). Na základních školách dominuje systém Google Classroom (23 % učitelů ZŠ potvrdilo, že tento systém ve škole mají a využívají), na dalších místech se umístil Microsoft Classroom (v podstatě Teams) a Moodle. Na středních školách naopak dominuje Moodle (jeho používání ve škole potvrdilo 38,3 % středoškolských učitelů).

3. Dvě třetiny respondentů používají cloudová úložiště, vede OneDrive.

Více než polovina respondentů (67,39 %) používá ve škole cloudové úložiště. Dominantní je cloudové úložiště OneDrive (systém Office 365 od firmy Microsoft), které využívá 63,01 % učitelů. Na druhém místě nalezneme úložiště Google Drive (součást Google Apps či G-Suite), které používá přibližně třetina učitelů (34,95 %). Vlastní cloudové úložiště pak využívá 10,56 % škol.

4. Masivní online otevřené kurzy používá pouze 6% a většina učitelů neví, o co jde.

Pouze 6,47 % učitelů uvedlo, že aktivně využívá MOOC (Massive Open Online Courses), 54 % pak uvedlo, že nevědí, o jaké možnosti se jedná.

5. Tři čtvrtiny učitelů mají neomezený přístup k digitálním technologiím.

Více než ¾ učitelů (76,12 %) mají k těmto technologiím ve škole neomezený přístup, 16,58 % pak uvedlo, že mají k technologiím přístup pouze v některých třídách. 6,33 % učitelů pak uvedlo, že mají ke vzdělávacím technologiím přístup pouze ve specializovaných učebnách (učebna informatiky apod.).

6. Digitální technologie jsou většinou používány k promítání, jen třetina učitelů je využívá pro to, aby tvořili žáci.

Nejčastější aktivitou, pro kterou učitelé technologie využívají, bylo promítání krátkých edukačních filmů (krátké videoukázky) (87 %), dále promítání prezentací (typicky prezentace v MS PowerPoint) (85,36 %), promítání obrázků či vyhledávání informací na internetu (69,84 %). V zhruba 29 % byly technologie využity pro to, aby vzdělávací obsahy tvořili sami žáci. 17,88 % rovněž technologie využívá v rámci kolaborativních metod práce (skupinová práce apod.).

7. Většina učitelů má pozitivní vztah k technologiím, využívá je ráda a chápou, že jsou potřeba.

Učitelé hodnotí svůj postoj k technologiím převážně pozitivně, většina z nich používá moderní vzdělávací technologie ráda, považují se v oblasti používání moderních technologií většinově za připravené, obsluha vzdělávacích technologií pro ně není těžká. Stejně tak většina z nich chápe, že současná škola potřebuje vzdělávací technologie pro podporu výuky.

8. Téměř dvě třetiny učitelů vůbec nevyužívá interaktivní programovatelnou techniku.

60 % učitelů 1. stupně ZŠ uvedlo, že interaktivní programovatelnou techniku ve své výuce vůbec nevyužívá. Zbytek pak používá tyto nástroje poměrně omezeně. Na 1. stupni ZŠ dominuje robotická včelka Bee-Bot. 63,12 % učitelů 2. stupně ZŠ uvedlo, že interaktivní programovatelnou techniku ve své výuce vůbec nevyužívá. Dominující technologií na 2. stupni ZŠ je Ozobot BIT, následuje stavebnice Lego Mindstorms EV3 a Ozobot EVO. 66,14 % učitelů SŠ uvedlo, že interaktivní programovatelnou techniku ve své výuce vůbec nevyužívá. Na středních školách pak dominuje Arduino, Lego Mindstorms EV3, Ozobot BIT, případně Micro:Bit.

9. Pouze na třetině škol respondentů se realizuje výuka základů programování.

Více než třetina učitelů (35,33 %) potvrdila, že se v jejich škole realizuje výuka základů programování. Dominantním programovacím jazykem je Scratch (31 %), dále OzoBlockly (15,72 %). Na dalších místech pomyslného žebříčku najdeme Basic, Javu, programování v Minecraft Education Edition, případně C#.

10. Přibližně čtvrtina škol zažila kybernetický útok na svou počítačovou síť.

Autoři se ve výzkumu zaměřili také na to, zda školy zažívají útoky na své počítačové sítě. Tyto útoky potvrdila přibližně čtvrtina oslovených správců počítačových sítí škol (23,29 %).

11. Téměř polovina učitelů neví, k čemu žáci mobilní telefony o přestávkách využívají.

48,68 % učitelů uvedlo, že nevědí, k jakým aktivitám jejich žáci mobilní telefony o přestávkách využívají. Povědomí o tom, k čemu mobilní telefony žáci o přestávce využívají, má pouze 12,19 % pedagogů.

12. Mobilní telefony jsou dle učitelů často zneužívány k vyhledávání nevhodného obsahu nebo podvádění.

Učitelů se autoři také zeptali, zda se ve škole setkali s tím, že by jejich žáci prostřednictvím mobilních telefonů navštěvovali o přestávce nevhodné stránky (nejčastěji pornografické a násilné). Toto potvrdilo 12,19 % pedagogů. 41,80 % respondentů potvrdilo, že jejich žáci tyto technologie zneužili
k podvádění, téměř polovina učitelů (49,70 %) uvedla, že jejich žáci technologie nezneužili. Zde ovšem nelze zjistit, zda se učitelé skutečně o podvodech s pomocí technologií dozvěděli.

Do výzkumu se zapojilo celkem 2165 pedagogů z celé České republiky ve věku 21–78 let. Věkový průměr činil 47,6 let (medián 48, modus 53). Ve výzkumném souboru bylo zastoupeno 74,27 % žen
a 25,73 % mužů.

Výzkumná zpráva je k dispozici zde: https://t.ly/82wH a byla představena na tiskové konferenci, jejíž záznam je k dispozici zde: https://t.ly/K4IK.  Autory výzkumu jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci.