V březnu letošního roku se v Kodani konalo setkání evropské odborné pracovní skupiny ET2020 k digitálnímu vzdělávání. Setkání proběhlo souběžně s dánským Festivalem vzdělávání a jeho předmětem byla „Inovace a řešení problémů reálného světa s použitím technologií, kolaborace a kritického myšlení: Nordický projekt CRAFT pro školy“. Jedním z hlavních cílů setkání bylo poskytnout možnost poučit se ze zkušeností programu CRAFT, který za využití technologií podporuje rozvíjení dovedností klíčových pro život v 21. století. Dále se v rámci dvoudenního programu probíral stav vzdělávání učitelů v digitální době, kreativního využití digitálních technologií, důležitost rámců pro implementaci inovativních přístupů ve vzdělávání či příspěvky ohledně překážek a výzev týkajících se implementace digitálních inovací ve vzdělávání do praxe.

Projekt CRAFT

CRAFT je iniciativa zaměřená na rozvíjení dovedností studentů klíčových ve 21. století. Jedná se o otevřený rámec, který lze využít jak v jednotlivých předmětech, tak i v multioborovém nastavení. Hlavním konceptem je vést skupiny studentů k tomu, aby sami vedli své projekty, které reagují na lokální či globální problémy – klíčové je, aby projekt byl opravdu pro studenty jejich vlastní a připadal jim tak smysluplný. Čtyři klíčové kompetence, na které CRAFT cílí, jsou:

1. kolaborace,
2. inovace,
3. využití technologií a
4. řešení problémů z reálného světa.

Projekt CRAFT celkově odráží skandinávské inovační trendy ve vzdělávání a může sloužit jako inspirace pro zbytek EU a světa, více informací o projektu, včetně příkladů projektů z praxe je k dispozici na této stránce.

Učitelské vzdělávání v digitální době

Dalším diskutovaným tématem byla důležitost přípravy budoucích učitelů k tomu, aby byli schopni začlenit digitální technologie do své učitelské praxe. Projekt, který se zabývá  touto tematikou je ITELab project. Ten si dává za cíl propojovat instituce nabízející učitelské vzdělání s partnery z průmyslu, aby v rámci společné kolaborace vytvářeli digitální materiály pro vzdělávání učitelů. Jedním z výstupů projektu je „The Networked Teacher – teaching in 21st Century“, který pomáhá budoucím učitelům dozvědět se více např. o kolaborativním vzdělávání. V diskusi se řešila i strategie, jak více implementovat digitální technologie do vyučování jednotlivých předmětů. Průkopníky v této oblasti jsou především Norsko a Dánsko, jejichž poznatky z praxe jsou cenné pro další vzdělávací reformy (nejen) EU.

Překážky v implementaci do praxe

V rámci setkání nechyběla ani diskuze o výzvách a překážkách v implementování pedagogiky obohacené o promyšlené zakomponování technologií. Značná část programu byla věnována posunutím diskuzí o krok dále – vedle diskuzí o všech přínosech a potenciálech digitálních technologií a inovací ve vzdělávání tedy přišla na řadu také otázka implementace změn do praxe.

V diskuzích zaznívaly obavy z převedení teoretických postupů do reality – jednou z překážek můžou být např. tradicionalistické či konzervativní postoje a struktury škol či institucí nabízejících vzdělávání pedagogů, tedy třeba pedagogických fakult. Dalšími úskalími poté můžou být školské systémy, které jsou orientované na plošné „high-stakes“ testy, které zpravidla prioritizují mechanické učení a memorování učebnic. Progresivnější vzdělávání založené na projektech v kombinaci s digitální formou by tedy vyžadovaly hlubší proměnu celého systému. V neposlední řadě zazněly obavy z nedostatečné profesionální podpory učitelů a škol v oblasti digitálních technologií a digitálního vzdělávání.

Možným řešením některých z těchto problémů může být více individuální přístup a práce s více individualizovanými „kurzy“ a kvalifikacemi na úrovni jednotlivých škol. Další pomocí by pak mohlo být nastavení praktických návodů na evropské úrovni, které by usnadnilo jednotlivým ministerstvům školství s vypracováním vlastních efektivních digitálních strategií pro školy.

Klíčovým faktorem bude vybavení jednotlivých škol odpovídající infrastrukturou. Významným aspektem je i dosáhnutí konsenzu – Co konkrétně požadujeme po učitelích? Jak vypadá digitálně kompetentní učitel využívající digitálních technologie odpovídajícím způsobem? Nápomocí v této otázce by mohlo být využití Evropského rámce pro digitálním kompetenci učitelů DigCompEdu, který nastavil obecný standard digitální kompetence.

Setkání pracovní skupiny ET2020 k digitálnímu vzdělávání významně přiblížilo směr, jakým by se digitální vzdělávání mělo v příštích letech orientovat a jakou roli by celkově mělo hrát ve vzdělávání. Ve skandinávských zemích již existují příklady dobré praxe a zkušenosti a poznatky z nich můžou sloužit nejen jako inspirace, ale do určité míry i jako návod pro ostatní státy vydávající se podobným směrem.