Vývoj informačních technologií (IT) a jejich pokrok je aktuálně na vysokém vzestupu. A to i ve školství, které v posledních letech míře rychlosti vývoje IT moc nestačilo. Je nutné si přiznat, že velkou měrou tomu přispělo „agresivní“ zavedení distanční výuky během covidové pandemie. Zatímco na jaře – během tzv. první vlny – se mnoho škol potýkalo s problémy se zavedením online meetingů skrz různé komunikační platformy, během podzimní druhé vlny se situace výrazně zlepšila.

Tím se dostáváme k otázce, jaký software během výuky využívat? Je lepší používat placené programy, nebo freeware?

Hlavním cílem (je to opravdu tak i v praxi?) informatiky coby klasického školního předmětu je rozvoj analytického či algoritmického myšlení. Faktem však je, že aktuální rámcové vzdělávací plány (RVP) tuto oblast poměrně výrazně podceňují. Zjednodušeně řečeno RVP pro základní vzdělávání (RVP ZV) udělují výuce informatiky časovou dotaci minimálně jednu hodinu týdně na 1. stupni a totéž na 2. stupni, tedy v praxi se často setkáme se školami, které informatiku zařazují jen do 5. a do 9. ročníku, vždy 1x týdně. Pro další hodiny informatiky musí školy sáhnout do tzv. disponibilních hodin. Výsledkem jsou nedostatečné a také velmi rozdílné výstupní znalosti žáků z informatiky ze základních škol.

Výuka informatiky by podle webu iMyšlení.cz [1] měla pokrývat několik hlavních učebních směrů:

• Práce s informací
• Algoritmizace a programování
• Základy robotiky

Aktuálně však informatika často doplňuje témata, která by však měla náležet (podle názorů expertů) nově do jiných předmětů [2].

Algoritmizace a programování

Cílem výuky algoritmizace a programování je naučit studenty orientaci v programovém kódu. Osobně vyučuji na dvou pražských středních školách – na Gymnáziu Jana Keplera na Praze 6 a Střední průmyslové škole elektrotechnické v Ječné ulici na Praze 1. Dále lektoruji dětské i odborně zaměřené kurzy pro soukromou společnost itStep Praha, s.r.o.

Tabulka níže popisuje rozdílnosti výuky programování napříč různými pražskými školami. Zatímco všeobecná gymnázia se spíše přiklání k výuce didakticky přístupnějších a jednodušších jazyků (Scratch nebo Kodu, Python), které pro výuku doporučuje i server iMyšlení.cz [1], odborné školy se spíše zaměřují na složitější algoritmické struktury a programovací jazyky, zato však s širším uplatněním v následné odborné praxi.

Licencování, resp. obecná edu-friendly politika Scratche, je přímo ideální. Žáci se mohou sami zaregistrovat, nebo je může zaregistrovat učitel a pozvat je do „Scratch třídy“. Vše je zdarma. Ovládání je pro učitele i žáky intuitivní a jednoduché.

Web iMyšlení poskytuje učitelům pro výuku Scratche propracované metodické materiály a učebnice pro 5. ročník ZŠ a 2. stupeň, vč. rozšiřující učebnice.

Python lze zdarma stáhnout a pro běžné platformy (Windows, Unix, macOS, Android) nainstalovat. Ve vybraných distribucích Linuxu je Python dokonce součástí základní instalace operačního systému. Co se týká vývojových prostředí (IDE) Pythonu, zde je výběr poměrně široký. Proto uvádím nejčastěji používané:

Vývojové prostředí IDLE je součástí základní instalace Pythonu. Zbylé IDE lze doinstalovat. Web iMyšlení poskytuje, podobně jako pro Scratch, zajímavé materiály pro výuku Pythonu na středních školách.

Tvorba webu

Zvláštní pozornost by si v této kapitole, dle mého názoru, zasloužilo téma tvorby webu, a to jak na statické (HTML, CSS), tak i na dynamické úrovni (JavaScript, PHP, MySQL).

Výuku základů tvorby dynamických webových stránek lze pohodlně zvládnout jen s použitím freeware softwaru. Kódování na klientské straně v HTML, CSS a JavaScriptu umožní např. český program od Jana Fialy PSPad, případně francouzský Notepad++ od Dona Ho. Jistotu, příp. zadní vrátka, přináší Microsoft se zdarma poskytovaným multiplatformním IDE Visual Studio Code.

^{pozn. 1)} pyCharm nebo phpStorms jsou vysoce profesionální IDE, proto je jejich používání zpoplatněno s 30denní zkušební lhůtou. Pro studenty s platnou ISIC kartou nebo učitele s ITIC kartou je jeho používání zdarma.

Pokud bychom se chtěli přesunout k programování na straně serveru, můžeme si zdarma „zprovoznit“ webserver na našem počítači pomocí XAMPPu od skupiny vývojářů z Appache Friends.

…takže i webovky lze velmi efektivně vyučovat, aniž by škola musela uvolnit nějaké finance.