Dne 16. května se DigiKoalice zúčastnila 2. kulatého stolu na téma „Trh práce a odborné vzdělávání ve znamení digitalizace”, který se konal ve Vídni na Ministerstvu pro digitalizaci a podnikatelské prostředí. Postřehy z akce pro Vás sepsala Adéla Zehringerová, koordinátorka péče o členské organizace DigiKoalice.

Setkání ve Vídni se uskutečnilo již podruhé ve spolupráci třech spřátelených zemí – Německa, Rakouska a Česka. Po loňské návštěvě Norimberku a letošnímu konání ve Vídni, se příští rok setkání uskuteční v Praze.

Informace o organizátorech

Diseminační konference byla pořádána pod záštitou öibf – Rakouského ústavu pro výzkum v odborném vzdělávání, který je společně s německým bfz gGmbH partnerem ERASMUS projektu bfz o.p.s. Společnost v ČR se věnuje podpoře a poskytování odborného (rekvalifikačního) vzdělávání především uchazečům o práci v evidenci úřadů práce při jejich návratu do pracovního procesu, aktivní pomoci při zajištění pracovních míst a zajištění nabídky dalšího odborného vzdělávání, které odpovídá aktuálním potřebám trhu práce. Sídlo společnosti je v Chebu, firma působí v různých krajích ČR. Aktivitami projektu je tvorba, implementace, pilotní ověření, evaluace, adaptace a uvedení do provozu 24 e-learningových kurzů, a to v zemi žadatele a obou partnerů (Rakousko a Spolková republika Německo). Nabízí 7 kurzů v oblasti rekvalifikací a profesních kvalifikací dle NSK (Národní soustava kvalifikací), 15 kurzů v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví a 2 kurzy pro seznámení účastníků s prací v e-learningovém prostředí výuky.

bfz gGmbH – Středisko odborné přípravy bavorského hospodářství se svými 3 200 zaměstnanci patří k předním poskytovatelům vzdělávání a poradenství. Jeho inovační síla a flexibilita mu umožňuje podrobně analyzovat aktuální vývoj politiky trhu práce a rozvíjet vhodné koncepty moderního vzdělávání. V celém Bavorsku má společnost 24 středisek s přibližně 150 pobočkami.

öibf vznikl v roce 1970, byl jednou z prvních institucí svého druhu v Evropě a je nejstarší institucí pro odbornou přípravu v rámci výzkumných institucí v Rakousku. Úkolem öibf je kvalitativně hodnotný výzkum a vývoj zaměřený na podporu a realizaci aktivit a politiky v oblasti odborného a dalšího vzdělávání. Práce institutu se zaměřuje zejména na inovace ve vzdělávání a vzájemnou provázanost vzdělávání a trhu práce. Institut je aktivní na národní i mezinárodní úrovni.

Konference 16. 5.

Na konferenci po úvodním slově hostitelů následovaly prezentace zástupců jednotlivých zemí s tematikou “Využití digitálních médií v kvalifikačních kurzech”. Ralf Haselmann, product manager e-learningů v německém bfz gGmbH a bbw-Gruppe hovořil například o příznivé situaci v Německu, kdy je řada subjektů digitalizaci nakloněna. Dokazoval to například tím, že 80% podniků plánuje v Německu investovat do digitalizace, soustřeďují se na budování mediální kompetence a je vytvořeno mnoho profesních profilů, kterých má např. jen do léta vzniknout 20 nových s ohledem na digitalizaci. Snaží se tak ku příkladu z “obyčejného” skladníka udělat atraktivní profesi jeho vyškolením v odborného skladníka, který má na starost logistiku nebo v rámci Německé nemocnice pro transplantaci vytvořit akreditované online kurzy – mobilní a flexibilní. Spolupracují také s firmami, které rovnou zadají požadavky na profily účastníků a dle toho je výuka přizpůsobena. Umožněné je zde na běžné bázi vzdělávání z domova. Výsledkem jsou tak pracovníci “SMAC” – sociální, mobilní, analytičtí a kreativní.

Irene Siebert z Úřadu práce z odboru na podporu vzdělávání nezaměstnaných představila proces dalšího vzdělávání v jejich pojetí, které si za hlavní cíl určilo začlenění do pracovního procesu skupinu lidí, kteří jsou dle jejich výzkumů v procesu rekvalifikace často opomíjeni, tedy těch, kteří mají dokončené pouze základní vzdělání. Důležitou rolí shledávají digitalizaci v tomto procesu a podporu té generace, kterou tyto trendy minuly. V rámci adekvátního zařazení těchto lidí na pracovní trh určují silné stránky svých klientů a přiřazují k nim oblast, která je vhodná jejich “profilu”. Svým klientům zároveň vytvořili e-konto, v rámci kterého probíhají veškeré procesy digitálně, tedy časová úspora je značná.

Monika Kovacs z vídeňského ipcenter  prezentovala způsob doškolování mladých (15-25 let) prostřednictvím gamifikace, která je pro tuto generaci motivují. Touto zábavnou formou se snaží vykompenzovat jejich negativní zkušenosti s tradičním školním vyučováním. Zaměřují se na jiné metody, při kterých lektoři řídí své studenty pozorováním při hře online. Rozvíjí tím zároveň softskills – sebeučení, sebedůvěru, sebereflexi. Ve hrách je totiž zároveň zohledněno, jak musejí studenti (hráči) změnit své chování, aby získali práci apod., dochází zde ke kombinaci virtuálního a reálného světa. Dostávají v rámci her na sociální kompetence úkoly jako se například na všechny celý následující den usmívat a jiné. Následně reflektují, co se změnilo, co se dělo.

Z rakouského bit: představil Michael Kvas tzv. “blended learning“, což je označení pro kombinovanou výuku, tedy pro kombinaci standardní výuky (prezenční, prezentační, face-to-face) s e-learningem. O té hovořil převážně v číslech. Během 1 roku projde kurzem 1500 účastníků, kteří si vybírají z nabídky 20 profesních vzdělávacích kurzů s možností volby 2-3 z nich. Kurzy trvají zhruba 9 – 12 týdnů a jen část z toho probíhá nevirtuálně. bit: se kromě 100% vytížeností kurzů pyšní také 100% úspěšností účastníků, která nebývá v rámci této oblasti zvykem. Tvrdí, že je to hlavně díky motivaci, která je způsobena primárně autonomií účastníků, kteří se sami rozhodují a sami si vybírají z pestré škály. Hovoří také o značné efektivitě díky kombinaci osobního a virtuálního vzdělávání. Lektoři zde figurují v roli koučů. Poukazují také na individualizaci v délce vzdělávání, v rámci 3 různých modulů, které se soustřeďují na 1) koučing 2) training 3) odborné vzdělávání. I zde dochází díky spoluprací s Úřadem práce k procesu rekvalifikace.

Česká strana v zastoupení ředitele bfz o.p.s. Steffena Steinke hovořila o distančním vzdělávání v ČR. V tom je v popředí synchronní komunikace, lektor a žáci komunikují přes internet, současně se vidí skrze obrazovku. V České republice současně není možná akreditace takových rekvalifikací, viz níže. Vzdělávání je zakončeno zkouškou, pro představu bylo v minulém roce 720 zájemců. Při té příležitosti zmínili příští pražské setkání 16. 5. 2020, v rámci kterého doufají v participaci německé a rakouské strany. Na základě této spolupráce hovořil dále o tvorbě digitálních modulů, jejichž součástí je také ohodnocení kurzu.

Později Steffan Steinke společně s Ralfem Haselmannem představili přístup k řešení otázky nezaměstnanosti v ČR. Na úvod byla zmíněna procenta nezaměstnanosti v roce 2013 (8,2 %) oproti roku 2019 (3 %). Následně byly na mapě České republiky znázorněny kraje, které z údajů z 30. 4. 2019 vycházejí jako nejvíce postižené nezaměstnaností (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský aj.) a které nejméně (Praha, Plzeňský, Pardubický, Jižní Čechy). Zmínil úspěch projektu, kterým bylo snížení ze 70 % na 10 % lidí, kteří se rekvalifikačních kurzů nemohli zúčastnit z důvodu obtížné dopravy a dojíždění. Tento problém vyřešili možností doplnění vzdělání online. V České republice jsou však doposud velmi přísné požadavky na “digitalizaci” a na akreditaci těchto kurzů a projektů jim podobných. V současné době jsou tedy hlavní snahy směřovány k prosazení akreditace u MPSV a MŠMT, například snížením minimální povinné časové dotace pro prezenční docházení, resp. změně poměru mezi prezenčním a dálkovým studiem pro akreditaci (současně min. 30 %). Na závěr byly představeny příklady instruktážních fotek, popisků a videí, například pro práci s křovinořezem v kurzu, akreditovaným MŠMT.

Zástupci za öibf hovořili o tématu digitální propasti různých generací. Tuto propast potvrzují i současné výzkumy, začíná se dokonce mluvit o skupinách tzv. Digital Natives, Digital Immigrants a Net Generation. Stejnou otázkou se pro zajímavost zabýval v ČR také Fond dalšího vzdělávání .

V závěrečné diskuzi byly kladeny otázky z publika jako např.

• Co se vyžaduje po vyučujících daných kurzů, jaké mají mít dovednosti, vzdělání a kompetence? Odpověď: IT gramotnost, digi gramotnost a hlavně musejí sami kurzem projít.
• Pokud podle českých norem musí pedagog ve školním vzdělávání 100% času na žáky přímo dohlížet, kde najít onu “skulinu”? Odpověď: V Německu např. mix – kombinace e-learningů a tradiční výuky
• Zda je v Rakousku a Německu finanční podpora na tvorbu e-learningů, a pokud ano, tak jaká? Odpověď: Nepřenášet veškerou zodpovědnost na stát! Avšak uznání toho, že dotace v Něm. a Rak. jsou mnohonásobně větší.

Jak již bylo zmíněno, 3. kulatý stůl se uskuteční tentokrát v Praze, a to 16. 5. 2020. DigiKoalice bude u toho!